30 nejlepších časů Soutěž 2014  Sbory

První písemná známka o obci Maršovice pochází z roku 1483, však předpokládá se, že Maršovice mohly existovat už okolo roku 1450. Jméno Maršovice bylo přeneseno prvními osadníky ze starší pernštejnské vesnice ležící východně od Moravského Krumlova.

Osada Maršovice byla založena přímo na hranici kolonizačního území pánů z Pernštejna  a měla tvořit protiváhu sousednímu Novému Městu na Moravě ležícímu na druhé straně hranice, která patřila pánům z Lipé.

Za vlády Pernštejnů hranice mezi pány z Pernštejna byla zrušena, jelikož Vilém z Pernštejna koupil v roce 1496 od Jindřicha z Lipé novoměstský statek a připojil jej ke své sousední državě. Od roku 1500 své rozsáhlé panství Vilém z Pernštejna zreorganizoval a rozdělil na několik částí, kdy Maršovice patřili k tzv. dílu novoměstsko – jimramovskému.

Dalším majitelem za vlády Pernštejnů se stává Vratislav z Pernštejna, který se  v polovině 16. století potýkal  s finačními problémy a chtěl panství prodat. Novoměstští tomu chtěli zabránit a tak vybrali 10 000 zlatých ( Maršovice přispěly 80 zl. 22gr. 4d) a tím získali celé panství. Od té doby se objevovaly zápisy o jednotlivých maršovských gruntech, kdy  v roce 1586 byla pro Maršovice založena samostatná gruntovní kniha.

V 17. století docházelo v Maršovicích k velkým změnám. Novoměstské panství, pod které Maršovice  spadaly prodělalo několik změn panovníků, které se zastavily až u Ústavu šlechtičen v Brně, kam novoměstské panství patřilo do roku 1850. V tomto období docházelo také k velkému přestěhovávání, kdy dokonce v roce 1665 bylo opuštěno 8 statků z 16.

V 18. století povolaly šlechtičny z Ústavu v Brně zeměměřiče, aby vykreslil pozemky. Tyto pozemky jsou vykresleny na Křoupalově mapě, která nám ukazuje, že Maršovice byly oproti dnešnímu tvaru úplně odlišné. Domy tvořily jakoby jedno panství, kdy uprostřed tekl potůček, byly zde 2 rybníky horní a dolní. Území okolo statků tvořila převážně zemědělská půda, kterou měl každý statkář za svými humny.

V druhé polovině 18. století po reformách dochází k řadě změn. V obci přibývá řada menších usedlostí bez polí a také obecní pastouška.

Výstavba domů pokračovala až do poloviny 19. století. Domy byla vystavěna většina volné návsi.

Za vlády Josefa II., který vydal v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví, se lidem výrazně ulevilo, jelikož získali ztracenou osobní svobodu.

V 19.století (roku 1850) se Maršovice staly samostatnou obcí s 360 obyvateli. Prvním starostou se stal majitel rychty Jan Mlinář. V tomto roce dochází také k velkému zemědělskému postupu, zavádějí se nové stroje, hospodářské postupy, ale i přes tyto nové postupy docházelo potížím, které se nevyhnuly i Maršovicím, takže se musela řada velkých gruntů rozdělit.

Ve 20. století bylo parlamentem schváleno vydávání kronik. Maršovice si pořídily kroniku s menším zpožděním v roce 1922. V tomto století dochází také k nepatrnému snižování počtu obyvatel.

V Maršovicích dochází k modernizaci: 1925 dochází ke vzniku autobusové zastávky

                                                         1929 bylo založeno po vzoru sousedních obcí vodní družstvo a byla zavedena elektřina

                                                         1933 – první filmování v Maršovicích, (rozkvetlé stromy, kytky)

Rok 1938 byl ve znamení velkého napětí. Z obce narukovalo celkem 35 mužů. Obec se však zalidňovala, jelikož sem přicházeli lidé z velkých měst(Praha, Brno) z obavy před nálety. V době protektorátu byly rozpouštěny různé spolky – Místní domovina domkářů a malorolníků, Hospodářská besídka, zůstal jen spolek Sboru dobrovolných hasičů.

V 50. letech zde vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, které samostatně hospodařilo až do roku 1973, kdy bylo spojeno s JZD Pohledec a Zubří.

 

Made by SDH Maršovice